Zenová zahrada

Kith - Sidhe

Píseň - Breathe

Zenová zahrada absolutna se vydal na obhlídku svého panství, aby získal čas na promyšlení dalšího tahu ve vražedné hře pekelné politiky.
Na stole jeho pracovny ležel otevřený dopis od Císařovny adresovaný jemu osobně, a on si potřeboval promyslet, jak na něj zareaguje.
Jeho nejoblíbenější zastávkou byly skleníky, které vlastnoručně navrhl a také udržoval, nedovolujíce nikomu jinému provozovat byť i jedinou, jakkoliv nepatrnou, činnost s nimi spjatou.
Jakožto šlechtic vlastnící první vrstvu Pekla, ve které se nacházelo přes polovinu hříšníků, si mohl dovolit být rozmařilý a plýtvat zdroji při jejich stavbě.
Jeho proslulé průsvitné zahrady byly celé tvořené z duší vytvarovaných do rozličných podob. Co sklo, to omylem zašantročená duše nejvyšší čistoty; co dlaždice, to duše, která se do Pekla dostala kvůli své zatvrzelosti.
Tam, kde obyčejní zahradníci pěstovali bonsaje a jiné méně ušlechtilé rostliny a dřeviny, se Zahrada staral o pár senzoricky deprimovaných duší. Každá z nich byla zavřená pod pečlivě vytvořeným poklopem, který jí deformoval nejenom vnímaní skutečnosti pomocí pěti smyslů, ale také vnímání pomocí smyslu šestého, či si pohrával s časovou kontinuitou.
Jejich pán si zamyšleně pohrával s nastavením jednotlivých deprimátorů, aby dosáhl kýžených pěstitelských výsledků, ale cítil, že se na tuto činnost, která jej obvykle uklidňovala, nyní nedokáže plně soustředit.
Zahrada byl pravděpodobně jediný šlechtic, který se svou mocí mohl srovnávat s Císařovnou, a jehož názory a poznámky předcházející Císař vždy pečlivě zvažoval.
Udržoval si pověst moudrého a mocného muže, kterému nebylo radno stát v cestě. Ostatní šlechtici se museli pekelně snažit, aby k nim jejich moc putovala neztenčeným proudem, ale Zenová zahrada očividně nemusel dělat vůbec nic, aby jeho vrstva bublala stěží zadržovanou silou.
Onen dopis v jeho pracovně mu dělal starosti.
Císařovna po něm zbrkle žádala, aby opustil svou rozehranou hru a věnoval se tomu, čemu ona říkala “Vyšší poslání”.
Ještě jednou si rozmyslel přesnou formulaci zdvořilé odpovědi, a poté vysvobodil jednu ze svých pečlivě šlechtěných duší a pošeptal jí své zamítnutí jejího zbrklého návrhu. Zároveň jí doporučil další chod událostí, které povedou ke svolání Pekelného sněmu.
Možná, až tam nadejde ten pravý čas, hodlá jí říct své ano.