Princezna bojovnice
Kith - Redcap
Píseň - Xena Warrior Princess
Typ hry - pro romanci
Role pro ženu
Skřítčí střípek
Stan, v jehož středu je nízký stůl s mapou, která je na něm rozprostřená, ozařuje plápolavý oheň pochodní zasazených do země. Po zemi jsou rozložené kožešiny, které zmírňují chlad jdoucí od země. Kolem stolu sedí šest postav oděných ve zbrojích a opásaných meči, šavlemi a dalšími zbraněmi. Jejich nejednotnost naznačuje, že nejde o žádnou oficální armádu.
“Dobře, zaútočíme ze severu. Z hor se sem svažuje les a vysoké křoví, které bude docela dlouho krýt náš příchod. Tady v těchhle místech zabočíme prudce doprava, abychom se ukryli tady za tenhle kopec. Vypadá malý, ale pár chlapů se za něj schová. Do vesnice vběhneme tudy, mezi těmahle dvěma chalupama. Náš první cíl je radnice, pokud budou mít nějakou obranu, jejich výstroj bude tady. Potom už je to jedno. Jsou to vidláci a půjdou proti nám nanejvýš s vidlema a sekerama. Nějaké otázky?” jediná žena ve stanu se rozhlédne po ostatních. Z jejího pohledu a držení těla jde poznat, že to ona je vůdce téhle tlupy.
“No,” nahne se jeden z mužů více nad stůl. “Když zaútočíme odtud, budou mít volný celý tenhle prostor, kterým můžou utéct. A tady jsou podle mapy mokřiny. Budou tam znát každou mělčinu a snadno se nám tam schovají.”
Žena se usměje koutkem úst a oči jí zazáří. “To ano, ale nejdřív budou muset přeběhnout přes tehle mostek. Když jsem to tam byla po západu slunce obhlídnout, přesekala jsem trámy. Ten most neunese ani díte a útěk přes tu strž pod ním jim dá pěkně zabrat, abychom měli dost času je pobít všechny.”
Někteří z přítomných uznale pokývají hlavou a usmívají se nad brzkým lupem.
“A ještě jedna věc,” pronese žena a zabodne prst na východní část vesnice. “Tady je farma. Jeden hlavní dům, jedna stodola a tři menší stání pro zvířata. Farmář, který tam žije, bude můj. S jeho ženou a dětmi si dělejte, co chcete, ale dlouho. Hodně dlouho,” pohled se jí zalije vztekem, když v myšlenkách vzpomíná na dobu před deseti lety, kdy jako malá dívka utíkala před nájezdníky z rodné vesnice, kterou vypálili. Na té farmě prosila o jídlo a teplo. Ten muž ji odmítl, vyhodil a poslal na ni psy. Dnes mu to splatí i se všemi dluhy, které za těch deset let nezapomněla.
Lidský střípek
PRÁSK, do hlučné debaty zazněla prudká rána do stolu a zajistila tak chvíli ticha.
“Bude to, jak jsem řekla!” pronesla rozčíleným hlasem drobná dívka ve vytahané mikině, kapsáčích a vojenských botách z armyshopu.
“Tady vod tý uličky to pro nás ale bude nejbezpečnějsí,” odvětil jí o hlavu větší výrostek s tetováním čínských nudlí na rameni.
“Seru ti na nějaký nebezpečí! Kdo má strach, ať se běží schovat domů k mamince. Kdo je chlap, zůstane se mnou. Nechci potom během akce vidět nějaký zdrhající holý prdele. To bych vám držku rozbila sama na místě! S čím máte problém? S fízlama? Ti se sem dostanou až tak za 20 minut nejdřív, a to jenom, jestli měli malej oběd,” měřila si dívka pohledem všech pět dalších členů party.
Všichni se tvářili rozpačitě a téměř neznatelně přešlapovali. Mít holku v partě nenese nic dobrého, ale tahle si to doslova vymlátila, když poslala bývalýho šéfa bandy do nemocnice na tři týdny. Od tý doby dělali víc akcí, pořád se něco dělo. Ale taky měli víc modřin, škrábanců a naběhali víc než za poslední rok.
Nikdo pořádně nevěděl, jestli držet hubu a krok a nebo vystoupit a vyložit jiný a bezpečnější plán, na kterém se shodli včera, když se bez ní rozcházeli domů.
“Hm, no jo, však v pohodě. Nikdo nehodlá utíkat, že ne,” rozhlédl se kluk s čínskýma nudlema na rameni po ostatních a odpovědí mu bylo souhlasné mručení.
“Fajn,” jen mírně se uklidnila dívka. “Takže vezmem to vodsud, já rozbiju výlohu v tom zlatnictví cestou, takže nějaký zastavárny si nikdo všímat nebude. Pak vyvalíme ty mříže, co jsou v druhým okně od dveří, ty jsou vyviklaný z toho minulýho týdne, jak jsme tam přivázali Žluťáka Wanga.”
Všichni z bandy pokývali hlavou, když si vzpomněli na zasloužený výprask, který dali šéfovi jiné party, která okupuje území jen pár bloků od nich.
“Okey, kdybyste měli nějaký problémy, zkuste je nejdřív vyřešit sami, než budete volat o pomoc. Já beru mobily, vy si rozeberte co chcete.”