Vykradač hrobů

Kith - Boggan

Píseň - Die, Die my Darling

Typ hry - pro romanci

Role pro muže

Lidský střípek

“Platfusák od hovna - FLUS - se ich neptej na přízvuk - FLUS - PLIV - ani z jaáký píče lezli na svět voni - PLIV - snačka, e mám ten Beižinskej - CHRCHL - BROBÁK milosrdnej pane - smyluete e nad stařečkem - FLUS - MÁVÁNÍ HOLÍ - CÍPNI akoto edna vyfoukanutá - CHRCHL - CHRCHLLLLL - CHRUMPGF - POLK - si myslej e ou eně víc, ež á - CHROCHL - emaj pravdu - CHROCH - PLIV - á tu u bitovní - FLUS - krchovej - PLIV - zdi sedám, ž celý ěky - FLUS - PLIV - BROBÁK milosrdná paninko - smyluete e nad stařečkem - CINK - CINK - potomci, ť ám to platí - CHRCHRL - ekujem - CHRCHLLL - pěkně - CINK - nastokráát.”
Povídal u hřbitovní zdi krčící se žebrák.
Sám vypadal, že jej za chvíli čeká přesun o pár metrů doleva a dolů a také méně pohybu, mluvy a obtěžování kolemjdoucích.

Skřítčí střípek

Slunce již pomalu zapadlo a žebrák vylovil ze své hromady hadrů, na které se celý den rozvaloval, podivuhodnou lampu, která svítila jenom jeho očím, a obyčejný rýč s krumpáčem.
Vyplivl kus kořene smtevníčku, který mu přes den pomáhal udržovat rozpraskanou kůži a hnal mu do pusy proudy slin.
Napil se své domácí pálenky a trochu alkoholu si rozetřel po obličeji, aby mu slezly všechny ty falešné rány a boláky, které si ráno vyrobil.
Protáhl svalnaté tělo, které celý den držel shrbené, aby jej nikdo neodhalil. Krásně mu zakřupalo v zádech, když se konečně narovnal. Už jenom blázen by si spletl mladíka v nejlepších letech se shrbeným žebrákem, který na jeho místě seděl před minutou.
Proklepl svůj rozsednutý klobouk a narazil si ho na hlavu.
Změřil si hřbitovní zeď a poodstoupil od ní na dva metry. Rozběhl se a skočil.
Zachytil se na vrcholu zdi jednou rukou a po chvíli přidal i druhou.
Napnul své svaly a vyhoupl se na vrchol, tak snadno, že bylo zřejmé, že tuto cestu nevolí poprvé. Vytáhl rýč a krumpáč, které měl uvázané na provazu nahoru za sebou, a seskočil do tiché zahrady posledního spočinutí.
Dnes bylo několik velkých pohřbů, které si u brány moc dobře prohlédl.
Už měl vytipované, které rodinné hrobky tuto noc navštíví.
Krátce po pohřbu nikdo nepozná, že se v hrobě vrtal ještě někdo jiný.
Potichu si pro sebe pískal a na krku se mu houpal amulet chránící ho před posednutím pomstychtivými duchy.
Pokud vše půjde dobře, dnešní noc by měl mít uspořeno dost na to, aby se mohl vrátit do své rodné vesnice a vzít si dívku, kterou miluje.
A zapomenout na všechny strasti a těžkosti života ve velkoměstě.
Pokud vše půjde dobře, brzy se znova uvidí.