Dáma v nesnázích

Kith - Sidhe

Píseň - Em More

 

V suchém větru ženoucím chumáče vlasů po pekelných planinách se pohupovala plechová cedule. Držela snad na jednom zrezivělém řetězu, snad jenom proto, aby se vzepřela správnému pořádku, se točila a skřípala.
Písmo na ní bylo zrezivělé a obtížně čitelné, takže dívenka, která si je chtěla přečíst, se musela naklonit velmi blízko a chytit pevně plech, na kterém byla písmenka namalována.
“Dejte si pozor na Pekelné anděly,” slabikovala roztomilým hláskem.
Jestli zde byl někdo, kdo se na planinu pekel nehodil ani v nejmenším, byla to ona.
Roztomilá slečna v záplavě krajek, které vítr laškovně nadzvedával sukni, a která kolem sebe šířila auru roztomilé nevinnosti.
“Hmm, zajímalo by mě, koho tím mohli myslet?” řekla si sama pro sebe a skousla jeden ze svých prstíků, aby tím stimulovala mozkovou činnost.
Jako by čekali jenom na tuto narážku, Pekelní andělé vyrazili zpoza terénní vlny a vytůrovali své stroje do kvílivého řevu.
Vzhledem k tomu, že jejich motocykly tvořili démoni svázaní dohromady ostnatým drátem a jejich palivem byly papričky habaneros, řev to byl skutečně impozantní.
Brzy dívenku obklopil kruh mohutných, zpocených a těžce potetovaných chlápků, kterým se peklo zdálo málo hardcore, hudba málo hlasitá a tvrdá a démoni jim přišli jako růžové srágory.
“Já jsem tak ráda, že jste mě přišli zachránit,” oslovila dívenka toho největšího, nejpotetovanějšího a nejsmradlavějšího motorkáře.
“Vůbec už jsem nevěděla, kam mám dál jít, a chvíli jsem měla dokonce pocit, že jsem se ztratila,” povídala rozšklebeným chlapům kolem sebe.
“A teď ještě ta děsivá cedule o Pekelných andělech, jsem tááák ráda, že jste mě před nimi zachránili,” dopověděla a vzala náčelníkovu medvědí tlapu do svých jemných ručiček.
“Zachraňování slečinek to nám de, že klucí?” zeptal se boss gangu Pekelných andělů.
“Jasně šéfe!” odpověděli mu jednomyslně, lapli dívenku a nedbaje jejích protestů ji přivázali na sedátko šéfovy motorky.
Řev démonických mašin Pekelných andělů pomalu utichal v dáli, když ze stínu cedule vystoupil ninja, sluha Dámy v nesnázích a vytáhl si dlouhý svitek, který rozbalil.
Pomaličku jel od nadpisu “Gangy pekla které brzy přestanou existovat” až na řádek s Pekelnými anděly, které jako mnoho jiných názvů ze seznamu jistým tahem štětce vyškrtl.
Nebylo na něm, aby soudil, jakým způsobem se jeho paní baví, ale těch hochů mu bylo skoro líto.