Den první

Milá maminko,

Tak už jsme konečně tu! Těšil jsem se celou dobu, tak, jak jsi chtěla, maminko. Jeli jsme opravdickým autem, velikým, co mu říkali náklaďák. Ten pán v náklaďáku na nás byl moc hodný, sice to tam hrozně drncalo, ale měli jsme rýži na snídani a dokonce i na večeři! Akorát Wang dostal jenom snídani a pak už nic. Ale dobře mu tak, protože celou cestu jenom brečí, je to otravné.

Pak jsme sem dojeli, mám úplně hrozně veliký pokoj, mnohem větší než doma, maminko. A mám tu spoustu kamarádů. A slíbili nám, že ty tři jídla budeme mít pořád. Taky říkali, že se postarají, aby z nás vyrostli slušní lidé. Jen Wang pořád remcá, nevím co se mu nelíbí.

Zítra nám ukážou tu továrnu, kde budeme pracovat, abychom se pak mohli mít dobře. A maminko, když budu pracovat jako tatínek, budu pak taky takový velký jako on? Já bych hrozně moc chtěl.